Uhlíkové dovozní clo (CBAM) od roku 2026: zásadní změna pro dovoz materiálů a výrobků mimo EU

Uhlíkové dovozní clo (CBAM) od roku 2026: zásadní změna pro dovoz materiálů a výrobků mimo EU

Od 1. ledna 2026 vstupuje v Evropské unii do plné účinnosti uhlíkové dovozní clo – CBAM (Carbon Border Adjustment Mechanism). Zatímco v letech 2023–2025 šlo „jen“ o povinný reporting emisí, od roku 2026 se CBAM mění v reálný finanční náklad, který přímo zdraží dovoz materiálů, polotovarů i některých výrobků vyrobených mimo EU.

Nejde o klasické clo. Jde o cenové dorovnání uhlíku, aby dovážené zboží neslo stejnou uhlíkovou zátěž, jakou už dnes platí evropští výrobci v systému emisních povolenek.

Proč EU CBAM zavedla

Evropští výrobci platí za emise CO₂ v rámci systému EU ETS. Bez CBAM by vznikala nerovnováha:

• výroba by se přesouvala do zemí bez uhlíkových nákladů,

• dovoz by byl levnější jen proto, že emise nejsou zpoplatněny.

CBAM tento rozdíl vyrovnává na hranici EU.

Co se od roku 2026 skutečně mění

Do konce roku 2025

• povinnost pouze hlásit zabudované emise,

• žádná platba.

Od 1. 1. 2026

• povinnost nakupovat CBAM certifikáty,

• certifikáty jsou cenově navázány na emisní povolenky EU ETS,

• CBAM se stává součástí ceny dovozu.

Jednoduše řečeno:

každá tuna CO₂ obsažená v dováženém materiálu bude mít cenovku.

Na jaké materiály a výrobky CBAM dopadá

CBAM se v první ostré fázi netýká „všeho“, ale míří přesně na základní uhlíkově náročné materiály, ze kterých vzniká většina průmyslových výrobků.

Od roku 2026 zejména:

• železo a ocel (plechy, profily, trubky, konstrukce),

• hliník (ingoty, profily, plechy, výlisky),

• cement a slínek,

• hnojiva,

• vodík,

• dovážená elektřina.

Důležité je, že:

• nezáleží, zda jde o surovinu, polotovar nebo díl,

• rozhodující je uhlíkově náročný materiálový základ.

➡️ Ocelový nosník, hliníkový rám, profil, konstrukční díl – to vše je CBAM-relevantní.

Jak se CBAM počítá

Výpočet je přímočarý:

CBAM = zabudované emise CO₂ × cena povolenky EU ETS

• zabudované emise: kolik tun CO₂ vzniklo při výrobě materiálu,

• cena: průměrná cena povolenky EU ETS,

• odečet: pokud výrobce mimo EU už uhlík zdanil, lze tuto částku odečíst.

Praktický příklad: dovoz materiálu po roce 2026

Dovoz hliníkových profilů z mimo EU

• množství: 5 tun

• emisní stopa výroby: 8 t CO₂ / t hliníku

• cena EU ETS: 85 € / t CO₂

• uhlíková daň v zemi výroby: 0 €

Výpočet:

• 5 × 8 = 40 t CO₂

• 40 × 85 € = 3 400 €

➡️ Od roku 2026 zaplatí dovozce 3 400 € navíc pouze za uhlíkovou stopu materiálu
(+ běžné clo, DPH a logistika).

Klíčový detail: emisní data, nebo dražší „default“

Pokud dodavatel mimo EU:

• nedodá ověřená data o emisích,
  EU použije defaultní emisní hodnoty.

Ty jsou:

• záměrně konzervativní (vyšší),

• často o desítky procent nevýhodnější.

➡️ Bez dat = automaticky vyšší CBAM náklad.

Dopad do praxe: proč se to týká skoro každé firmy

CBAM se řetězí cenovým řetězcem:

• dovoz materiálu → zdražení vstupu,

• výrobce → vyšší náklady,

• finální výrobek → vyšší cena.

I firma, která:

• „jen montuje“,

• sama nic nedováží,

zaplatí CBAM nepřímo v ceně materiálu.

Kdo na CBAM doplatí a kdo získá výhodu

Největší dopad:

• dovoz z Číny, Indie, Turecka,

• energeticky náročná výroba,

• levné „šedé“ polotovary bez dokumentace.

Výhoda pro:

• evropskou výrobu,

• recyklované materiály (ocel, hliník),

• dodavatele s doloženou nízkou uhlíkovou stopou.

Konkrétní tabulka dopadů: ocel vs. hliník (scénáře 2026+)

Níže je praktická “kalkulační” tabulka pro rychlé odhady do nákupu a nabídky.
Používám tři typické pásma emisní intenzity a tři ceny ETS – aby to šlo rovnou přepočítat na tvé dodavatele.

A) Ocel (€/t oceli) – CBAM náklad při různých emisích a ceně ETS

B) Hliník (€/t hliníku) – CBAM náklad při různých emisích a ceně ETS

Jak tabulku použít:

1. vezmi materiál a emisní intenzitu od dodavatele (ideálně ověřené),

2. zvol scénář ETS (interně si dej např. 60/80/100),

3. výsledek = hrubý CBAM příplatek na tunu.

4. pokud dodavatel mimo EU platí uhlíkovou daň, odečti ji (v CO₂ ekvivalentu).

Praktický převod do Kč (orientačně): násob €/t × kurz (např. 25 Kč/€).
Např. hliník 8 tCO₂/t při ETS 80 € → 640 €/t ≈ 16 000 Kč/t jen CBAM.

Dopad na stavebnictví

Stavebnictví je nejcitlivější, protože:

• nosné prvky, výztuž, profily, plechy = ocel,

• fasády, okna, profily, konstrukce = hliník,

• často se jede “na cenu/tunu” a marže jsou tenké.

Co se reálně stane v tendrech

• poroste tlak na EU původ oceli/hliníku nebo na dodavatele s doloženými emisemi,

• u projektů s fixní cenou naroste význam cenových doložek (CBAM/ETS indexace),

• zvýší se konkurenční výhoda recyklované oceli/hliníku a materiálů s EPD.

Doporučení do praxe: do smluv o dodávkách materiálu přidej:

• povinnost dodat emisní data (embedded emissions) + auditovatelnost,

• odpovědnost za případné navýšení nákladů při použití defaultů,

• jasně určené Incoterms (kdo je CBAM deklarant / kdo nese CBAM náklad).

Dopad na strojírenství

Strojírenství často dováží:

• ocelové polotovary (plechy, odlitky, výpalky),

• hliníkové profily, skříně, chladiče,

• a hlavně “downstream” díly, kde je ocel/hliník zabudovaný.

Co to udělá:

• zvýší se význam rozpadu BOM (kolik je v produktu oceli/hliníku),

• firmy začnou aktivně řídit původ materiálu (EU vs. mimo EU),

• dodavatelé bez emisních dat budou vyřazováni, protože defaulty obvykle bolí.

Dopad na energetiku: větrná energie, bateriová úložiště a baterie

1) Větrná energie (wind)

U větru je CBAM relevantní hlavně přes:

• věže a stožáry (těžká ocel – tuny materiálu),

• rám/nosná konstrukce gondoly, fundamentové prvky,

• část pomocných konstrukcí (žárově zinkované díly, profily).

Důsledek: i když samotná turbína vyrábí bezemisně, CAPEX může růst, pokud odebíráš ocel mimo EU bez doložených emisí. V projektech je proto výhodné:

• preferovat EU ocel nebo nízkoemisní/recyklovanou ocel,

• mít od subdodavatelů EPD/LCA (kvůli bankám, investorům i veřejným zakázkám).

2) Bateriová úložiště (BESS)

BESS jsou CBAM-citlivé přes:

• ocelové kontejnery / racky / šasi,

• hliníkové skříně, chladiče, busbary,

• a nepřímo přes strojní konstrukce, rozvaděče, klimatizace (materiálově náročné díly).

U velkých BESS projektů je běžné, že jen mechanika (kontejner + konstrukce) dělá desítky tun kovů. CBAM se pak počítá rychle:

• 20 t oceli × (např. 1,4 tCO₂/t) × ETS 80 € ≈ 2 240 €,

• 2 t hliníku × (8 tCO₂/t) × ETS 80 € ≈ 1 280 €,
  a to jen jako hrubý příplatek.

3) Baterie samotné

Aktuální CBAM scope je primárně na základní materiály (ocel/hliník atd.).

Baterie ale často “přenesou” CBAM do ceny nepřímo:

• přes hliník (pouzdra, chlazení, konstrukce),

• přes ocel (rámy, kontejnery),

• a přes to, že dodavatelé budou v EU tlačeni na uhlíkovou transparentnost.

Navíc existují indikace/analýzy, že CBAM může postupně zahrnovat i další downstream produkty s vysokým podílem oceli/hliníku (tj. více “hotových” výrobků).

Shrnutí

Od 1. ledna 2026:

• CBAM už není administrativa, ale reálný náklad,

• vztahuje se na materiály, polotovary i konstrukční díly,

• výše platby závisí na emisní stopě výroby,

• bez kvalitních dat je dovoz automaticky dražší.

CBAM je ve skutečnosti cenový filtr, který zásadně změní ekonomiku dovozu materiálů do EU.